6.2.6 9. článek
Deváté přikázání

„Nebudeš dychtit po domu svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu“ (Ex 20,17).

„Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci“ (Mt 5,28).

#

2514 Svatý Jan rozlišuje tři druhy nezřízené touhy nebo žádostivosti: žádostivost těla, žádostivost očí a pýcha života.³⁰⁸⁰ Podle katolické katechetické tradice deváté přikázání zakazuje žádostivost tělesnou; desáté žádostivost majetku druhého.

#

2515 „Žádostivost“ může etymologicky označovat každý silný projev lidské touhy. Křesťanská teologie dala tomuto slovu vyhraněný význam smyslového hnutí, které se vzpírá příkazům lidského rozumu. Svatý Pavel ji ztotožňuje se vzpourou „těla proti duchu“.³⁰⁸¹ Je důsledkem neposlušnosti prvotního hříchu.³⁰⁸² Vnáší nepořádek do mravních sil člověka, a i když není sama o sobě hříchem, vzbuzuje v člověku ochotu k tomu, aby se dopustil hříchu.³⁰⁸³

#

2516 Již proto, že se člověk skládá z ducha a těla, existuje v něm jisté napětí, probíhá v něm jistý boj mezi náklonnostmi „ducha“ a „těla“. Tento konflikt patří však k dědictví hříchu, je jeho důsledkem a zároveň i potvrzením. Je součástí každodenní zkušenosti duchovního boje.

Apoštolovi nejde o to znevažovat nebo odsuzovat tělo, které s duchovou duší vytváří přirozenost člověka a jeho osobnost jako výraz subjektu; zaměřuje se však na skutky, nebo spíše na ustálené dispozice – na ctnosti a neřesti – mravně dobré nebo špatné, které jsou plodem podřízení (v prvním případě) nebo odporu (v druhém případě) vzhledem ke spásnému působení Ducha svatého. Proto apoštol píše: „Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!“ (Gal 5,25).³⁰⁸⁴

Očištění srdce

#

2517 Srdce je sídlem mravní osobnosti: „Neboť ze srdce vystupují špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství…“ (Mt 15,19). Boj proti tělesné žádostivosti vyžaduje očišťování srdce a cvičení v umírněnosti:

„Uchovávej se v prostotě a nevinnosti a budeš jako děti, které neznají zlo, jež pustoší lidský život.“³⁰⁸⁵

#

2518 Šesté blahoslavenství hlásá: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha“ (Mt 5,8). Slovy „čistého srdce“ jsou označováni ti, kteří uvedli v soulad svůj rozum a svou vůli s požadavky Boží svatosti, především ve třech oblastech: v lásce,³⁰⁸⁶ v čistotě neboli sexuální počestnosti,³⁰⁸⁷ v lásce k pravdě a v pravověrnosti ve víře.³⁰⁸⁸ Mezi čistotou srdce, těla a víry existuje souvislost:

Věřící mají věřit v články Vyznání víry, „aby věříce, poslouchali Boha, poslouchajíce, žili počestně; žijíce počestně, očišťovali svá srdce a očišťujíce svá srdce, chápali, co věří“.³⁰⁸⁹

#

2519 Těm, kdo mají „čisté srdce“, je přislíbeno, že uvidí Boha tváří v tvář a že mu budou podobni.³⁰⁹⁰ Čistota srdce předchází patření na Boha. Již nyní nám dovoluje vidět věci v Božím světle, přijímat druhého jako „bližního“; dovoluje nám vnímat lidské tělo, své i bližního, jako chrám Ducha svatého, projev božské krásy.

Boj o čistotu

#

2520 Křest uděluje tomu, kdo jej přijímá, milost očištění ode všech hříchů. Avšak pokřtěný musí pokračovat v boji proti žádostivosti těla a nezřízeným touhám. S Boží milostí dosáhne čistoty srdce:

• skrze ctnost a dar čistoty, protože čistota umožňuje milovat celým a nerozděleným srdcem;
• skrze čistý úmysl, který spočívá ve stálém zaměření na pravý cíl člověka: pokřtěný se snaží prostým okem hledat a konat ve všem Boží vůli;³⁰⁹¹
• skrze čistý pohled, vnější i vnitřní; skrze ukázněné city a obrazotvornost, odmítáním jakéhokoliv zalíbení v nečistých myšlenkách, které vedou k tomu, že se člověk vzdaluje od cesty Božích přikázání: „Pohled vzněcuje pošetilce k vášni“ (Mdr 15,5);
• skrze modlitbu:

„Myslel jsem, že zdrženlivost je dílem vlastní síly; byl jsem si vědom, že ji nemám, jsa tak zpozdilý, že jsem ani nevěděl, že stojí psáno, že „ji dostanu jenom jako dar Boží“ (Mdr 8,21). Zajisté bys mně dal tu milost, kdybych byl lkáním svého srdce klepal na dveře tvých uší a s nezlomnou důvěrou všechnu svou starost složil na tebe.“³⁰⁹²

#

2521 Čistota vyžaduje stud. Ten patří podstatně k umírněnosti. Stud chrání intimitu osoby. Stud odmítá odhalit to, co má zůstat skryto. Je zaměřen na čistotu, jejíž křehkost dosvědčuje. Řídí pohledy a gesta ve shodě s důstojností osob a jejich spojení.

#

2522 Stud hájí tajemství osob a jejich lásky. Nabádá k trpělivosti a umírněnosti při milostném styku; vyžaduje, aby muž a žena vzájemně respektovali podmínky vzájemného darování a konečného závazku. Stud je skromnost. Vnuká slušnou volbu oděvu. Zachovává mlčení nebo zdrženlivost tam, kde by se rýsovalo nebezpečí nezdravé zvědavosti. Stává se tak diskrétností.

#

2523 Neexistuje pouze stud citů, ale i těla. Vzpírá se například proti vystavování lidského těla k zvědavému prohlížení v jistých reklamách vzbuzujících chorobnou zvědavost nebo proti snaze některých sdělovacích prostředků, zacházet příliš daleko při odhalování intimních věcí. Stud určuje životní styl, který umožňuje odolávat navádění módy a nátlaku převládajících ideologií.

#

2524 Vnější projevy studu se mění od jedné kultury ke druhé. Všude se ale jeví jako předtucha duchovní důstojnosti vlastní člověku. Rodí se s probuzením svědomí subjektu. Učit děti a dospívající studu, to znamená probouzet v nich úctu k lidské osobě.

#

2525 Křesťanská čistota vyžaduje očištění společenského prostředí. Vyžaduje od hromadných sdělovacích prostředků takový způsob informování, který dbá na úctu a zdrženlivost. Čistota srdce osvobozuje od rozšířeného erotismu a vylučuje podívané, které p odporují chorobnou zvědavost a vytváření iluzí.

#

2526 Tak zvaná uvolněnost mravů má základ v mylném pojetí lidské svobody. K vybudování svobody je třeba nejprve se nechat vychovávat mravním zákonem. Je nutno žádat ty, kdo jsou odpovědni za výchovu, aby mládež učili úctě k pravdě, k vnitřním hodnotám a k mravní a duchovní důstojnosti člověka.

#

2527 „Kristova radostná zvěst nepřetržitě obnovuje život a kulturu kleslého člověka a tepe a odstraňuje omyly a zlořády, které vyplývají ze stále hrozícího pokušení k hříchu. Neustále očišťuje a povznáší mravy národů. Duševní přednosti a vlohy kteréhokoliv národa nebo období vnitřně oplodňuje, upevňuje, doplňuje a v Kristu obnovuje.“³⁰⁹³

Souhrn

#

2528 „Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci“ (Mt 5,28).

#

2529 Deváté přikázání varuje před nezřízenou touhou neboli tělesnou žádostivostí.

#

2530 Boj proti tělesné žádostivosti se vede očišťováním srdce a cvičením v umírněnosti.

#

2531 Čistota srdce nám dá vidět Boha: již nyní nám umožňuje vidět všechno ve světle Božím.

#

2532 Očišťování srdce vyžaduje modlitbu, zachovávání čistoty, čistý úmysl a čistý pohled.

#

2533 Čistota srdce vyžaduje stud, který spočívá v trpělivostí, skromností a diskrétností. Stud chrání intimitu osoby.

---

3080. Srov. 1 Jan 2,16.↩︎

3081. Srov. Gal 5,16.17.24; Ef 2,3.↩︎

3082. Srov. Gn 3,11.↩︎

3083. Srov. Tridentský koncil: DS 1515.↩︎

3084. Jan Pavel II., encyklika Dominum et Vivificantem, 55.↩︎

3085. Hermas, Mandata pastoris, 2,1.↩︎

3086. Srov. 1 Tim 4,3-9; 2 Tim 2,22.↩︎

3087. Srov. 1 Sol 4,7; Kol 3,5; Ef 4,19.↩︎

3088. Srov. Tit 1,15; 1 Tim 1,3-4; 2 Tim 2,23-26.↩︎

3089. Sv. Augustin, De fide et symbolo, 10,25: PL 40, 196.↩︎

3090. Srov. 1 Kor 13,12; 1 Jan 3,2.↩︎

3091. Srov. Řím 12,2; Kol 1,10.↩︎

3092. Sv. Augustin, Confessiones (Vyznání), 6,11,20.↩︎

3093. Druhý vatikánský koncil, GS (Pastorální konstituce o Církvi v dnešním světě Gaudium et spes), 58.↩︎