7.2.3 3. článek
Duchovní vůdcové modlitby

CELÝ ZÁSTUP SVĚDKŮ
#

2683 Svědkové, kteří nás předešli do království,3271 zvláště ti, které Církev uznává jako „svaté“, se podílejí na živé tradici modlitby příkladem svého života, předáváním svých spisů a svou dnešní modlitbou. Patří na Boha, chválí ho a nepřestávají se ujímat těch, které zanechali na zemi. Tím, že vstoupili do „radosti“ svého Pána, byli ustanoveni „nad mnohými“.3272 Jejich přímluva je nejvyšší službou, jakou prokazují Božímu plánu. Můžeme a máme je prosit, aby se přimlouvali za nás i za celý svět.

#

2684 Během dějin církví se ve společenství svatých vyvinuly různé spirituality. Osobní charizma nějakého svědka lásky Boha k lidem se mohlo předávat jako Eliášův „duch“ Elizeovi3273 a Janu Křtiteli3274, aby měli na tomto duchu podíl i učedníci.3275 Určitá spiritualita je také soutokem jiných liturgických a teologických proudů a dosvědčuje inkulturaci (zakořenění) víry v určitém lidském prostředí a v jeho dějinách. Křesťanské spirituality se podílejí na živé tradici modlitby a jsou nezbytnými vůdci věřících. Ve své bohaté rozmanitosti jsou odleskem jediného a čistého světla Ducha svatého.

„Duch je opravdu místem svatých a svatý je pro Ducha obzvláště vhodným příbytkem, protože svatý se oddává tomu, aby přebýval s Bohem, a je nazýván jeho chrámem.“3276

SLUŽEBNÍCI MODLITBY
#

2685 Křesťanská rodina je prvním místem výchovy k modlitbě. Založena na svátosti manželství, je „domácí církví“, kde se Boží děti učí modlit se „jako Církev“ a dlít na modlitbách. Zvláště pro malé děti je každodenní rodinná modlitba prvním svědectvím živé paměti Církve, trpělivě probouzené Duchem svatým.

#

2686 Také ti, kteří mají účast na svátostném kněžství, jsou odpovědni za výchovu svých bratří a sester v Kristu k modlitbě. Služebníci dobrého Pastýře jsou posvěceni, aby přiváděli Boží lid k živým pramenům modlitby, jimiž jsou: Boží slovo, liturgie, život podle božských ctností, Boží přítomnost v konkrétních situacích.3277

#

2687 Četní řeholníci zasvětili celý svůj život modlitbě. Od dob mnichů v egyptské poušti věnují poustevníci, řeholníci a řeholnice svůj život chvále Boha a přímluvě za jeho lid. Bez modlitby nemůže zasvěcený život obstát ani se šířit; je to jeden z živých pramenů kontemplace a duchovního života Církve.

#

2688 Katecheze dětí, mládeže i dospělých je zaměřena na to, aby rozjímali o Božím slově v osobní modlitbě, aktualizovali je v liturgické modlitbě a vždy je hluboce prožívali, aby přinášelo své plody v novém životě. Katecheze je také dobou, ve které lze posoudit a vychovávat lidovou zbožnost.3278 Naučit se základní modlitby nazpaměť poskytuje nezbytnou oporu pro život modlitby; je však důležité vést k tomu, aby se prožíval jejich smysl.3279

#

2689 Modlitební skupiny, stejně jako „školy modlitby“, jsou dnes jedním ze znamení a jedním z podnětů obnovy modlitby v Církvi za předpokladu, že se čerpá z ryzích pramenů křesťanské modlitby. Péče o společenství je znamením pravé modlitby v Církvi.

#

2690 Duch svatý dává některým věřícím dary moudrosti, víry a rozlišování s ohledem na obecné dobro, kterým je modlitba (duchovní vedení). Muži a ženy, kterým se takových darů dostalo, jsou opravdoví služebníci živé tradice modlitby:

Proto duše, která chce postupovat v dokonalosti, musí podle rady svatého Jana od Kříže „pozorně hledět, do jakých rukou se svěřuje, protože jaký bude učitel, takový bude učedník, a jaký bude otec, takový bude syn“. A ještě: „Je nutné, aby duchovní vůdce byl nejen učený a rozvážný, ale i zkušený… Proto, jestliže (duchovní vůdce) nemá zkušenost s tím, co je čistá a opravdová duchovnost, nikdy nedokáže do ní uvést duše, když je Bůh k ní volá, ba vůbec je nepochopí.“3280

MÍSTA VHODNÁ PRO MODLITBU
#

2691 Kostel, dům Boží, je vlastní místo liturgické modlitby farního společenství. Je to také přednostní místo pro adoraci (klanění) Krista skutečně přítomného v Nejsvětější svátosti. Volba vhodného místa není pro opravdovost modlitby lhostejná:

  • pro osobní modlitbu může být tímto místem „modlitební koutek“ s Písmem svatým a obrazy, aby byl člověk „ve skrytu“ v přítomnosti svého Otce.3281 V křesťanské rodině taková malá oratoř (modlitebna) napomáhá společné modlitbě;
  • v krajích, kde jsou kláštery, je posláním těchto komunit umožnit věřícím účast na chórové modlitbě a umožňovat jim nezbytnou samotu pro intenzivnější osobní modlitbu;3282
  • pouti oživují vědomí naší pozemské cesty do nebe. Bývají tradičně dobrou příležitostí k obnově modlitby. Svatyně jsou pro poutníky, kteří hledají své živé prameny, mimořádnými místy k prožívání křesťanských způsobů modlitby „v Církvi“.
Souhrn
#

2692 Církev putující po této zemi je ve své modlitbě spojena s modlitbou svatých, od nichž žádá přímluvu.

#

2693 Různé křesťanské spirituality se podílejí na živé tradici modlitby a jsou cennými vůdci duchovního života.

#

2694 Křesťanská rodina je prvním místem výchovy k modlitbě.

#

2695 Pomoc v modlitbě poskytují v Církvi: ti, kteří mají účast na svátostném kněžství, osoby zasvěcené Bohu, katecheze, modlitební skupiny, „duchovní vedení“.

#

2696 Nejvhodnějšími místy k modlitbě jsou: osobní nebo rodinná oratoř (modlitebna), kláštery, svatyně na poutních místech, a především kostel, který je vlastním místem liturgické modlitby pro farní společenství a výsadním místem eucharistického klanění (adorace).

  1. Srov. Žid 12,1.↩︎

  2. Srov. Mt 25,21.↩︎

  3. Srov. 2 Král 2,9.↩︎

  4. Srov. Lk 1,17.↩︎

  5. Srov. 2. vatikánský koncil, PC (Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života Perfectae caritatis), 2.↩︎

  6. Sv. Basil z Cesareje, Liberis de Spiritu sancto, 26,62: PG 32, 184A..↩︎

  7. Srov. 2. vatikánský koncil, PO (Dekret o službě a životě kněží Presbyterorum ordinis), 4-6.↩︎

  8. Srov. Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Catechesi tradendae, 54.↩︎

  9. Srov. Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Catechesi tradendae, 55.↩︎

  10. Sv. Jan od Kříže, Llama de amor viva (Plamen lásky žhavé), 3. kapitola.↩︎

  11. Srov. Mt 6,6.↩︎

  12. Srov. 2. vatikánský koncil, PC (Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života Perfectae caritatis), 7.↩︎